
Před rokem jsem byl plný neuvěřitelné euforie po zkoušce z anatomie a zároveň jsem se třásl, jestli zvládnu fyziologii. Pak při mě v červnu stál Harvey, Bernard, Peňáz a snad všichni ti fyziologové dohromady.
Věděl jsem, že ve vztahu s mojí holkou po těch letech něco hapruje, ale věřil jsem, že to překonáme, máme-li to překonat. No, ale neklaplo to jaksi.
Strašně jsem chtěl zase hrát v nějaké kapele, ale stále se mi to nějak nedařilo časově skloubit. Ale objevil jsem youtube.
Život se mele pořád nahoru a dolů a člověk nikdy neví, co ho čeká. Jednou dostane bonbón a podruhé facku, ale je potřeba, aby byl vděčný za obojí (jak učí guru Bourek). To, co člověka bolí, ho může posunout hodně dopředu, a sladká chuť v puse z vás po nějaké době udělá tučnou kouli.
Pokora, trpělivost a vůle. To je ta správná cesta.
1 komentář:
fnuk, fakt dobra rec!
hodne trpelivosti, vule a pokory i dal, nejen na tomhle blogu!
la vida es sueno...ale ne sam od sebe
viv
Okomentovat